Podání stížnosti k Evropskému soudu pro lidská práva na porušení lidských práv a základních svobod zaručených Evropskou úmluvou o lidských právech a jejími protokoly
Evropská úmluva o lidských právech spolu se svými dodatkovými protokoly (dále zpravidla „Úmluva“) zaručuje řadu lidských práv a základních svobod. K dodržování závazků smluvních států, mezi nimiž je s účinností od 18. března 1992 i Česká republika, vyplývajících z Úmluvy byl zřízen Evropský soud pro lidská práva („Soud“) se sídlem ve Štrasburku, na který je možné se obrátit se stížností na porušení Úmluvy ze strany jednotlivých smluvních států. Odpovědi na základní otázky lze nalézt na internetových stránkách Soudu.
Na Soud se může obrátit kterákoli fyzická nebo soukromá právnická osoba odlišná od státu a veřejnoprávních korporací (např. obce nebo kraje), která o sobě tvrdí, že je obětí porušení lidských práv a základních svobod zaručených Úmluvou. Stížnost lze podat v českém jazyce a bez právního zastoupení (jež je nicméně doporučováno).
Stížnost lze předložit jen písemným podáním adresovaným tajemníkovi Soudu, a to až na výjimky na předepsaném formuláři a s potřebnými přílohami. Kancelář Soudu potvrdí doručení stížnosti a její přijetí k dalšímu posouzení, nebo stěžovatele vyrozumí o tom, že stížnost pro nerespektování formálních požadavků nelze projednat.
Je-li stížnost projednatelná, Soud posoudí splnění podmínek přijatelnosti stížnosti, mezi které patří – nikoli však výlučně – vyčerpání účinných vnitrostátních prostředků nápravy a dodržení šestiměsíční lhůty od posledního vnitrostátního rozhodnutí ve věci (zpravidla takového, jímž byly vnitrostátní prostředky nápravy vyčerpány). Při nesplnění byť i jedné z podmínek přijatelnosti stanovených v článcích 34 a 35 Úmluvy ve vztahu k některé stížnostní námitce bude tato námitka, případně celá stížnost odmítnuta (prohlášena za nepřijatelnou). Podrobnější informace o podmínkách přijatelnosti lze čerpat z Praktické příručky k podmínkám přijatelnosti.
Jestliže nebyla stížnost při prvotním posouzení odmítnuta jako celek, Soud ji oznámí žalovanému státu. Tím nastává další fáze řízení, v níž je již zpravidla nutné mít právní zastoupení a obracet se na Soud v některém z jeho jednacích jazyků (angličtina a francouzština). Řízení je obvykle písemné, nerozhodne-li Soud nařídit jednání.
Soud může stížnost stále odmítnout jako nepřijatelnou. Pokud tak neučiní, rozhodne o odůvodněnosti stížnostních námitek prohlášených za přijatelné a vydá rozsudek, v němž určí, zda (případně v jakém rozsahu) došlo k porušení Úmluvy, a rozhodne případně také o přiznání spravedlivého zadostiučinění k náhradě účelně vynaložených nákladů řízení, majetkové škody a nemajetkové újmy.
Řízení o stížnosti může být také zastaveno (vyškrtnutí stížnosti ze seznamu projednávaných případů), a to za předpokladu smírného urovnání, vyřešení věci, zpětvzetí stížnosti, případně z jiného podstatného důvodu.
Rozsudky Soudu (o porušení Úmluvy či o spravedlivém zadostiučinění) jsou závazné pro stát, vůči němuž stížnost směřovala. Nad výkonem rozsudků dohlíží Výbor ministrů Rady Evropy.
Schéma projednávání stížnosti lze nalézt na internetových stránkách Soudu.
Podáním písemné stížnosti.
Evropský soud pro lidská práva
Je třeba vyplnit příslušný formulář a přiložit k němu požadované přílohy. Veškeré informace jsou obsaženy v Pokynech pro vyplnění formuláře na stížnost dostupných na internetových stránkách Soudu v češtině.
Formulář na stížnost je dostupný na internetových stránkách Soudu v češtině i s dalšími pokyny a poučením.
Poplatky nejsou stanoveny.
Na Soud je třeba se obrátit v šestiměsíční lhůtě po posledním vnitrostátním rozhodnutí, jímž byly vyčerpány vnitrostátní prostředky nápravy.
Lhůta pro vyřízení stížnosti není stanovena.
Stížnost může směřovat jen proti státu, jehož orgány se měly dopustit namítaného porušení Úmluvy.
Během řízení o stížnosti je v zásadě třeba se řídit pokyny obsaženými v jednotlivých přípisech kanceláře Soudu adresovaných stěžovateli.
Případný dotaz můžete zaslat na e-mailovou adresu Ministerstva spravedlnosti: kvz@msp.justice.cz. Kancelář vládního zmocněnce, která zastupuje Českou republiku v řízení před Soudem, však není povolána k odpovědím na otázky týkající se posuzování jednotlivých stížností, včetně toho, zda takové stížnosti splňují formální předpoklady k projednání a podmínky přijatelnosti. Stejně tak nemůže odpovídat na otázky, na které může reagovat pouze Soud.
21.05.2018
Bez časového omezení.
Svátek má Benedikt