Historie

Újezd, vesnice 3/4 hod. od Dřítče a 5/4 hod. od Sezemic vzdálená, prostírá se na mírném návrší a přiléhá k rybníku Újezdskému. Krajem jejím táhne se od Bohumilče k Borku okresní silnice vystavěná 1897. R. 1900 měl Újezd 39 domů s 207 obyv., r. 1910 38 d. s 216 obyv., r. 1914 186 katolíků. Jsou tu pouze dva větší statky, ostatní živnosti jsou chalupy. Skoro uprostřed vesnice jest přízemní dvoutřídní škola.
Újezd a Bohumileč byly založeny snad od benediktinů opatovických v době, kdyby byly to zakládány rybníky; v Újezdě byla asi nejprve rybářská chalupa pro hlídače rybničního, kteráž má číslo 1. a jest na stráni u samého rybníka. Rybník Oujezdský, do něhož se dávalo 12 kop, náležel r. 1588 k 56 panským "rybníkům plodovým na tření nasazeným"
R. 1588 měl Oujezd 11 lidí osedlých a odváděl ročně 35 slepic.
Kontrakt abolační podepsali r. 1780 za Oujezdo : Josef Faltys a Matěj Černohosrký.
Za typické obydlí možno pokládati živnost Pospíšilovu.
Dne 24. dubna 1884 shořelo zde 5 čísel se stodolami, v prosinci 1884 1 číslo, v srpnu 1886 2 č. (Voženílkovo, pak Klapkovo), prvé zapáleno bleskem, r. 1889 1č., 1892 1 č., r. 1897 3 č. a r. 1898 hospoda zapálena bleskem. Na výšině U mlýna (242) vystavěn byl Josefem Poláčkem dřevěný povětrný mlýn a obydlí (č. 26). Mlýn asi před 30 lety prodán do Černilova, rozebrán a odvezen.